Jsou antisemitismus a bělošská nadřazenost všeobecným jevem? Proč rasismus v Evropě do čtrnáctého století neexistoval, a proč se rozšířil jako nikdy předtím ve století osmnáctém a devatenáctém? Proč bylo dvacáté století svědkem institucionalizovaného rasismu v jeho nejextrémnějších podobách? Proč jsou rovnostářské společnosti obzvlášť náchylné k ostrému rasismu? Co mají společného jihoafrický apartheid, nacistické Německo a americký Jih v době rasové segregace? Jak holocaust posílil lidská práva ve Spojených státech?
Se vzácnou směsicí znalostí a pronikavého porozumění popisuje George Fredrickson historii západního rasismu od jeho nástupu v pozdním středověku až do současnosti. Začíná od středověkého antisemitismu, který líčil Židy jako nelidské bytosti, a vydává se po stopách rasistického myšlení v době evropského expansionismu a začátku obchodu s africkými otroky. Popisuje, jak osvícenství a romantický nacionalismus devatenáctého století vytvořily pro debaty ohledně otroctví a židovské emancipace nový intelektuální kontext.
Fredrickson přichází s prvním uceleným srovnáním rasismu založeného na barvě pleti v Americe devatenáctého století a antisemitského rasismu, který se objevil v Německu přibližně v téže době. Nachází dost podobností na to, aby je mohl zařadit do stejné kategorie, ale rovněž obrovské rozdíly v charakteru a uplatnění stereotypů, jichž se jednotlivé společnosti dovolávaly. Kniha končí provokativním rozborem vzestupu a pádu „otevřeně rasistických režimů“ dvacátého století – rasové segregace na americkém Jihu, nacistického Německa a apartheidu v Jižní Africe – na pozadí světových historických událostí.
Toto faktograficky bohaté dílo se jako první zabývá rasismem v tak širokém historickém a geografickém záběru. Charakterizuje ho nejen jeho originální srovnání dvou nejvýznamnějších variant moderního rasismu – bělošské nadřazenosti a antisemitismu – ale rovněž jeho vynikající čtivost.